SH*T HAPPENS – a já mám důkaz!

Deskové a jiné společenské hry ve výuce angličtiny zní jako super nápad, ovšem někdy je těžké najít takovou, která by byla zábavná pro všechny, poměrně nezávislá na počtu hráčů a s jednoduchými pravidly a hlavně skutečně přínosná pro studenty, tzn. aby při ní probíhalo dostatek přirozené komunikace. Málokdo potřebuje v životě znát anglicky věty jako „nevyhazuj mi figurku, vždyť stojím těsně před domečkem” nebo „mág svojí nadpřirozenou schopností přebíjí lektvar trpaslíka” či „stoupl jsem na trenéra, kupuju žetony na Dahomana”.

Mám pro vás tedy skvělou zprávu – nedávno jsem natrefila na parádní hru, která splňuje všechny výše zmíněné požadavky, ideálně ovšem pro skupinky dospělých (i když hrajeme ji doma s dětmi ve věku 11 a 13 let a aspoň mají sexuální výchovu za sebou). Hra se jmenuje Shit happens, je (i u nás zatím) k dostání jen anglicky, což je samozřejmě pro naše potřeby ještě lepší, a už ji mám úspěšně vyzkoušenou.

Stručně k pravidlům: hra obsahuje cca 200 kartiček „průserů”, které se člověku můžou stát. Ty jsou očíslované od 0.5 do 99.5 (index závažnosti průseru) – hodnocení prý vypracovali odborníci (psychoterapeuti, sociální pracovníci, kariérní poradci apod.) Na začátku hry má každý tři náhodné kartičky, které vyloží obrázkem nahoru – je tedy vidět, jaké číslo každá karta má. Potom se obracejí postupně další kartičky a hráč, který je na řadě, index nevidí a má za úkol trefit se do správného rozmezí ve své řadě kartiček (tedy posoudit, mezi co zhruba zařadit ten nový průser – je kondom nalezený v hamburgeru horší než ztracená peněženka?). Pokud se do rozmezí trefíte, karta je vaše. Vyhrává ten, kdo první nasbírá 10 karet. I tohle pravidlo je geniální, protože čím víc karet máte, tím menší rozpětí mezi nimi, tedy tím hůře se vám trefuje a ostatní vás lépe můžou dohnat.

No a na závěr slíbený důkaz, že SH*T REALLY HAPPENS, aneb prémie ve formě vtipné historky, která se váže k této hře. Vyprávěly mi ji samy studentky, kterých se týká, perfektně anglicky, a tolik už jsem se dlouho nezasmála :-). Here goes:

Hrála jsem tuto hru se svými firemními studenty v rámci „předvánočních” (rozuměj pohodových, cukrovím a vaječným koňakem oplývajících) hodin. Ano, předvánočních – za ta léta už jsme se koled nazpívali dost, takže vyzkoušet si novou hru, která s Vánoci nesouvisí, chtěli úplně všichni. Měla tak velký úspěch, že si dvě účastnice hned po hodině přes internet hru rychle objednaly, že budou mít další dárek pod stromeček. Do Vánoc byl asi týden a nejmenovaná firma s otravným zeleným mužíčkem se pochlapila, druhý den měly balíček doma. Zabalily, daly pod stromeček a pak… (vypráví studentka, která má dvě pubertální děti a na Štědrý den se u nich sešel i tchán, její rodiče, prostě krásně celá rodina pospolu):

Na dárek jsem napsala „pro celou rodinu”, protože děti už jsou dost velké, a sama jsi nám, Jani, říkala, že se to dalo hrát i s vašimi už pubertálními dětmi. A mně to v naší hodině angličtiny přišlo fakt sranda, i s občas úchylnými situacemi, ale pohoda. Dáreček jsme otevřeli a já celé rodině vykládám, jak je to super srandovní hra, kterou jsme hráli ve firemní hodině angličtiny(!), že si to pak musíme spolu zahrát. Rozbalovali jsme tedy další dárky, aniž jsme hru dál zkoumali, pak pustili v televizi pohádku a pomalu u ní pěkně usínali… vtom zpozorním, když vidím, jak můj syn vedle mě na gauči velmi zkoumavě prohlíží kartičky ve hře. Kouknu na obrázek – cože?, na popis – cože? „You have such a strong orgasm you shit yourself.” COŽE??? Tak jako vím, že tam byly občas nějaké sexuální trapasy, ale tohle? Tak asi výjimka… ale syn (13 let) velmi zaujatě listuje dál a je to stále to samé, „Date throws up during oral”, úchylárna, úchylárna, nechutnost, necudnost, panebože, tohle ani nevím, co je, to si musím vygůglit… celá rudá mu to beru z rukou, samozřejmě se mezitím probrala celá rodina a ptá se, co nás na té super hře tak zaujalo, tchán už se chápe kartiček a s velkým zaujetím je také prohlíží… vtom mi přijde SMS od kolegyně (které jsem hru objednala spolu s tou mojí v jedné zásilce) – „Peti, tak rozbalujem dárky… celkem překvápko… víš vůbec, žes objednala „Fifty Shades” verzi té hry???”

Takže asi tak, přátelé (moje reputace jako lektorky firemních kurzů je u této rodiny asi víte kde – vysvětlit to už nešlo). Hra je to super, ale pozor, jakou verzi kupujete. O téhle jsem neměla ani tušení. A ta původní verze je vedle téhle vlastně naprosto slušná až nevinná. Takže, směle do toho a užijte si angličtinu!

Jana Čtveráčková

Ahoj! Jsem Jana, lektorka, překladatelka, tvůrkyně jazykových materiálů na těchto stránkách a především člověk, který miluje svoji práci.

Věřím, že se angličtinou budete bavit stejně jako já. Miluji humor a přenáším ho i do své práce.